Udržuji terabajty Paměti národa plné

To mi jednou přišel mail, že na mě nějak přišli, a jestli bych nechtěl editovat nahrávky pamětníků. Kromě toho, že mám nejradši, když „na mě někdo nějak přijde,“ tak jsem se zaradoval, protože už jsem si dlouho říkal, že bych pro Post Bellum hrozně rád pracoval. Tak jsem se utíkal podívat do Sněmovní do podkroví.

 

No co budu povídat, mají to tam pěkné. Jde o to, že pěšáci s diktafony sbírají vyprávění lidí, kteří prožili něco pamětihodného. Nebo prostě jen přežili 20. století, což stačí. Můžou to být vojáci, sedláci, estébáci, hrdinové, zbabělci, máničky, skauti a faráři, taktéž v kombinacích. Mně pak přijde nahrávka, já si ji poslechnu a nějak ji textově zpracuji. Vyznat se v někdy chaotickém příběhu starého pamětníka, vypíchnout to podstatné, potlačit nepodstatné, sepsat příběh, aby se dal číst, životopis a pověsit do systému.

Spousta písmenek, ale krásná práce. Mě totiž coby latentního voyeura (je člověk, co odposlouchává, audyeur?) příběhy cizích lidí zajímají. Jenom za tenhle měsíc jsem si takhle poslechl jednoho kariérního podplukovníka (zdalipak jsi znal kolegu z generálního štábu i ze strany, dědo?), jedné legendy undergroundu a jednoho pamětníka střílečky u Babic.

To jsem zvědavej, o čem budu jednou mluvit já. Jak jsem hrdinně splatil hypotéku?

 

Jak řídit: lekce autoškoly od Stiga

Stig je ten pán v bílém, který v Top Gearu dělá různé psí kusy s auty. Také je to kaskadér za Daniela Craiga v bondovkách a závodník. Jmenuje se Ben Collins, což se dlouho nevědělo. Napsal o tom všem knihu „How to Drive: The Ultimate Guide from Man Who Was the Stig“ a já ji přeložil pro MF jako „Jak řídit: lekce autoškoly od muže známého jako The Stig“.

Ben Collins_How to Drive
Ben Collins: Jak řídit (How to Drive), Mladá Fronta, 2016

Měl jsem z toho docela vítr, protože docela technické věci byly proložené br(ř)itským humorem, v němž jsem občas tápal (nevím, někdy mi Stig připadal vtipný trochu nuceně). Ale byla to další z řady užitečných knih pro ty naše každodenní živůtky. Stig v podstatě říká, že auto je hrooozně nebezpečná věc. Že všechny ty fičury jako ABS, EPS, navigace, systémy rozpoznávání aut v zrcátkách, automatické parkovací systémy a systémy zamezení srážce nám odebírají část zodpovědnosti, čímž z nás dělají horší řidiče. Nejlepší je se na to vykašlat, nerozptylovat se sledováním kontrolek, displejů a čidel, a prostě čumět před sebe a dávat si majzla.

Jasně, kapitoly o tom, jak správně dělat donut nebo jak správně zaparkovat z šedesátky přes ručku pozadu mezi dvě auta, jsou trochu navíc. Ale od té doby držím volant jako závodníci (v poloze tři čtvrtě na tři) a projíždím zatáčky z vnějšího oblouku do vnitřního, abych snížil odstředivé síly.

Jestli vám záleží na tom, abyste dojeli domů, i když se na silnici něco semele, kupte si to.