Pokud vás zajímají společenské vědy – politologie, antropologie, sociologie, dějiny – a měli byste si přečíst jedinou knihu, klidně ať je to tahle.
Acemoglu s Robinsonem mají takovou teorii: aby ve společnosti vznikla svoboda, musí se naplnit určité znaky (např. rozboření klece norem a vytvoření určitých institucí), aby mohla vstoupit do něčeho, čemu říkají „úzký koridor svobody“.
V něm potom probíhá vývoj, který má větší vyhlídky na prosperitu, svobodu občanů a inovace. Aby se společnost v koridoru udržela, musí své kompetence posilovat jak státní moc, tak také společnost (ve smyslu „občanské společnosti“ či v dřívějších dobách nižší šlechta či samotné obyvatelstvo). Pokud jedna z nich převáží nad druhou s cílem ji zničit, společnost z koridoru vypadne a nastane rozvrat (anarchie) či despocie.
Zhruba o tomhle – a pochopitelně o spoustě dalších věcí – je nějakých osm set stran tohoto veledíla, se kterým jsem se mořil skoro rok. Byla to ale nádherná práce, při které jsem si osvěžil spoustu terminologie a konceptů, které už jsem zapomněl. Zaručuji spoustu „aha“ momentů, po kterých budete mít pocit, že jste „to“ všechno pochopili. Jedno z mnoha poučení: aktivní společnost hájící svoje zájmy je klíčová, pasivní společnost převálcují ti, pro něž je moc sama o sobě klíčová hodnota. Platí to univerzálně.
