Archiv rubriky: Přeložené knihy

Víme kdo, víme kdy, nevíme proč. Takže: dvanáctiletý Matthew jednoho horkého letního dne přivázal Anettu (v orginále Hannah, ale to by se blbě skloňovalo) ke stromu a nasázel do ní čtyřicet diabolků; jeden jí projel okem. A celé to sledoval jeho kamarád Patrick; jen zíral, a nepomohl jí…

Patrick je v současnosti Anettin manžel, kterého pravidelně budí její noční můry. Patrick je trochu uzlíček nervů: je krize a on přišel o práci ve finančnictví, po pár nepovedených pohovorech už si ani novou nehledá a přemíru volného času věnuje svému koníčku – vaření. Sní o tom, že jednou bude mít vlastní restauraci, když tu jednoho dne..

A tak dál. Zajímavě a uvěřitelně vystavěný příběh. Sledujeme Patricka, kterému se rozpadá vztah s Anettou a začíná mu docela slušně hrabat, a k tomu odkrýváme důvody, které vedly k tomu, že má dnes Anetta jedno oko skleněné, Matthew úspěšnou firmu na zásobování luxusních restaurací a Patrick deprese. Na Databázi knih 64 %, což mi přijde nespravedlivě málo; mnohým vadí, že v knize není přímá řeč v uvozovkách, což je trochu mate.

Co mají společného Ice-T, Ice-Cube a Vanilla Ice, kromě toho, že jsou ledově „cool“? Jejich vzor je Iceberg Slim. Ultra-cool vytáhlý gangsta s úzkým knírkemkterý zběhl z univerzity na ulici a strávil pár desítek let jako pasák. A ve volném čase mezi šňupáním koksu a leštěním cadillacu o tomhle životě psal knihy…

Ta poslední – a také jako poslední objevená – se jmenuje „Satanášova sestra“. Satanáš je opravdový ďábel, majitel stáda luxusních šlapek, které přesune z New Yorku přímo do ulic L. A. Jenže tady úřaduje Russell Rucker z mravnostního, a ten chce mít v ulicích klid a pořádek. Oba muže honí vlastní démoni – Satanáše jeho mrtvá sestra, Ruckera chlast – a když se nakonec nevyhnutelně střetnou, začne být v Hollywoodu opravdu horko.

„Rucker zastavil na červenou na Normandie Avenue a ztuhnul. Ze zaparkovaného náklaďáku před ním vyskočila prostitutka v černé minisukni adala se klusem dolů po ulici. O chvilku později se z náklaďáku vynořil postarší řidič, běloch. Mával rukama a křičel: „Sebrala mi prachy!“ Začal se kymácet na svých artritických nohách ulicí za ní. Rucker projel červenou a zastavil za křižovatkou. Vtáhnul dědka do auta a strčil mu před oči odznak. Ruckerův Buick se rozjel vpřed. Jeho světla ozářila děvku, která zahnula do boční uličky.“

Šlo o nečekaně zábavnou maličkost pro Svojtku, kterou mi zadala Marie Hajdová (která je teď v Gradě, a já se těším, co tam pro mě vymyslí…). 

Když si to koupíte, naučíte se docela jednoduše pomocí mobilního telefonu dělat vlastní animáky. A protože jedno video vydá za tisíc slov, podívejte se na film, který jsme s Rózou vystřihli hned po přeložení třetí kapitoly.

„Sežrání policejního klokana při zátahu na necudné mimino“, v hlavní roli Rozárka Kotoušová.

Než si ověřím, jestli se ve smlouvě nepíše něco o tom, že nesmím veřejně sdělovat, na čem makám – aby třeba konkurence nenasadila protitrhák, co já vím – napíšu to diskrétně.

Od ledna se mořím s překladem knihy pro jedno vynikající nejmenované nakladatelství. Kniha je vysloveně faktografická a historická – ne z úplně prastarých dějin, ale také ne ze včerejška, prostě tak nějak středně, vaše mámy už to nezažily, babičky asi jo – a pojednává o jistém nečekaném politickém zvratu, který nastal poté, co se jistý počet nejmenovaných mocností dohodl na něčem, co mělo fakt nedozírné následky.

V každém případě to má 400 stran a bude to hotové v květnu. Doufám.

Jo a dost mě to baví dělat, i když je to dřina.

UPDATE: Takže po konzultaci s dotčeným právním oddělením to mohu říct naplno. Jedná se o nikoho menšího než nakladatelství ARGO. Kniha se jmenuje „The Devils´ Alliance: Hitler´s Pact with Stalin 1939–1941“ a napsal ji Roger Moorhouse. Oba do té doby arcinepřátelé se přes noc spojili v tzv. „paktu Ribbentrop-Molotov“ a rudo-hnědá bestie si bezskrupulózně rozparcelovala Evropu a celý svět. Těch 400 stránek je plných příběhů – neuvěřitelně cynických, někdy i nechtěně komických – o tom, jak to vypadá, když nacisté a bolševici, Němci a Rusové, bratrsky spolupracují. Až to budu mít, tak dám vědět.

Stig je ten pán v bílém, který v Top Gearu dělá různé psí kusy s auty. Také je to kaskadér za Daniela Craiga v bondovkách a závodník. Jmenuje se Ben Collins, což se dlouho nevědělo. Napsal o tom všem knihu „How to Drive: The Ultimate Guide from Man Who Was the Stig“ a já ji přeložil pro MF jako „Jak řídit: lekce autoškoly od muže známého jako The Stig“.

Měl jsem z toho docela vítr, protože docela technické věci byly proložené br(ř)itským humorem, v němž jsem občas tápal (nevím, někdy mi Stig připadal vtipný trochu nuceně). Ale byla to další z řady užitečných knih pro ty naše každodenní živůtky. Stig v podstatě říká, že auto je hrooozně nebezpečná věc. Že všechny ty fičury jako ABS, EPS, navigace, systémy rozpoznávání aut v zrcátkách, automatické parkovací systémy a systémy zamezení srážce nám odebírají část zodpovědnosti, čímž z nás dělají horší řidiče. Nejlepší je se na to vykašlat, nerozptylovat se sledováním kontrolek, displejů a čidel, a prostě čumět před sebe a dávat si majzla.

Jasně, kapitoly o tom, jak správně dělat donut nebo jak správně zaparkovat z šedesátky přes ručku pozadu mezi dvě auta, jsou trochu navíc. Ale od té doby držím volant jako závodníci (v poloze tři čtvrtě na tři) a projíždím zatáčky z vnějšího oblouku do vnitřního, abych snížil odstředivé síly.

Jestli vám záleží na tom, abyste dojeli domů, i když se na silnici něco semele, kupte si to.