Jednoho horkého letního dne v roce 2014 přišel mail od Marka Doubravy, že prý Václav Neckář točí vánoční desku „Mezi svými“, na které (MD) dělá nějaké aranže nebo co a také že má (MD) takový hezký písňový motiv, který by se na tu desku (VN) mohl hodit, akorát že to nemá slova – tedy nacpal tam nějakou báseň jménem „Noc“ od Jaroslava Seiferta, která ale někde trochu přetéká a někde nedotéká – ale že prý jestli bych to nechtěl zkusit udělat místo kolegy (JS) jinak. Jo a že se prý uvažuje o tom, že na desce bude duet s Martou Kubišovou, tak jestli by se to nedalo napsat třeba jako duet.
A tak jsem si během těch ukrutných veder udělal vánoce. Přišel mi hezký ten název… noc… jak je všude zima a tma, a teď ty lidi tam, různě v těch chalupách a na kopcích a v údolích, co oni tam tak dělají, asi lezou ven a taky je tam kostel, tak jdou zase dovnitř a tam se asi co, tam se asi pomodlí. Kýč jak bič, ale myslím, že žánrově zcela v intencích.
Moc se mi líbí, jak to VN zazpíval – jak se mu chvěje ten hlas, je to podobné jako Johny Cash, když už byl starej. Jo a vpád bubnů a smyčců na konci do grand finále, ten prostě nemá chybu.